Ceny a dostupnost se mohou měnit i několikrát za den. Zkontrolujte si aktuální údaje přímo v e-shopech. Všechny dostupné barvy a velikosti naleznete přímo v e-shopech.
Autorku inspiroval k sepsání románu osud Janiny Nowakové, ženy, které se jako první podařilo uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, kde byla uvězněna 12. června 1942 jako polská politická vězeňkyně s číslem 7615. Po krátkém pobytu v táboře se úspěšně pokusila o útěk. Komando, ve kterém pracovala, bylo přivedeno do tábora k trestnímu apelu, na nějž se dostavili i velitel Rudolf Höss, jeho zástupce Hans Aumeier, vedoucí Politische Abteilung (táborového gestapa) Max Grabner a Rapportführer Gerhard Palitzsch. Vězeňkyním hrozilo, že každá desátá z řady bude zastřelena, ale po několika hodinách přišlo z Berlína rozhodnutí, poslat je do trestního oddílu. Útěk Janiny Nowakové byl přímým důvodem k vytvoření prvního trestního oddílu v ženském táboře. Zároveň byla zavedena povinnost stříhat vlasy všem vězeňkyním, tedy i těm nežidovského původu. Po několika měsících skrývání v Lodži byla Janina Nowaková na základě udání opět zatčena a 8. května 1943 převezena do Osvětimi-Březinky. Byla označena číslem 31592. Všechny události ze života hrdinky, kromě těch výše uvedených, jsou literární fikcí. Popis životních podmínek a specifik života v táboře, včetně procedur přijímání vězňů, které probíhaly v době, kdy tam pobývala, čerpala autorka z historických pramenů a vzpomínek bývalých vězňů a vězeňkyň Osvětimi-Březinky.
Produkt Útěk z pekla Osvětimi - Marta Byczkowska-Nowak má EAN kód 9788074333835.
Kategorie | Knihy |
EAN | 9788074333835 |
Autorku inspiroval k sepsání románu osud Janiny Nowakové, ženy, které se jako první podařilo uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, kde byla uvězněna 12. června 1942 jako polská politická vězeňkyně s číslem 7615. Po krátkém pobytu v táboře se úspěšně pokusila o
Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, ne schopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili
Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s
V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež
Očitý svědek vzpomíná na čtyři roky strávené v osvětimském pekle. Zdálo by se, že o tomto táboře už bylo řečeno mnoho. Avšak vzpomínky Stanisława Głowy dokazují, že toto téma je stále nevyčerpané. Nikdy nepřestává udivovat a šokovat. Głowa v táboře strávil
Edward Ciesielski v lednu 1941 padl do rukou gestapa. Přečkal martyrium výslechů a na začátku dubna 1941 prošel branou koncentračního tábora Osvětim. V této době ještě nebylo známo, jaké hrůzy se odehrávaly za ostnatými dráty. Přesahovaly hranice lidského chápání a
Kniha Už nejsem holka na útěku: | Třináctiletou modrookou holku Markétu znáte z předchozí knihy Holka na útěku. Ještě nedávno byla ve škole i doma největším outsiderem, ale pak se všechno změnilo. Najednou má šanci začít jiný život v jiném městě, jenomže... U babičky v
Kniha Holka na útěku: Na první pohled je třináctiletá Markéta holka jako každá jiná. Málokdo ale tuší, že to nemá doma jednoduché. Markétin nevlastní otec Martin je na ni stále přísnější. Nepřirozeně ji trestá a máma se snaží to nevidět. Dojde to tak daleko, že
Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se
Edek a Mala - mladý politický vězeň a krásná židovská dívka se do sebe zamilují ve vyhlazovacím táboře Osvětim, na místě, kde láska kvete jen zřídka... Mala Zimetbaumová je okouzlující, charismatická, vzdělaná – díky znalosti několika jazyků zastává funkci
Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod
Statečný muž riskující svou kariéru i život v boji proti bezpráví v nacistické Třetí říši, nebo pouhý úředník, který vždy jen plul s proudem? Ať tak či onak, je příběh Konrada Morgena, soudce z řad SS, téměř neuvěřitelný. Na podzim 1943 navštívil koncentrační
- Příběh autorčina otce, velitele koncentračních táborů Osvětim a Majdanek - Jedinečný náhled do soukolí mašinérie NSDAP a třetí říše Barbara vyrůstala v relativně zámožné rodině, otec zastával vysoké postavení v SS. V roce 1943 se stal velitelem snad nejznámějšího
Charles Liblau znal dobře nacistické tábory - Osvětim, Březinku, Mauthausen, Melk, Ebensee, protože v nich strávil déle než tři roky, až do osvobození. Popisuje to, co prožil, viděl, zaslechl, zapamatoval si, co ho citelně zasáhlo a utkvělo v jeho srdci a mysli. V jeho slovech
To zapískání byl dohodnutý signál k zahájení povstání, na jeho zvuk se měl celý dav pohnout z místa. Byl to začátek konce… Právě v tu chvíli začaly z různých stran přibíhat skupiny povstalců, kteří dosud zůstávali v dílnách. Měli sekery, hole a nože. Mezitím
Moje jméno je Liliana Bucci, ale všichni mi říkají Tatiana. Narodila jsem se v Rijece 19. září 1937 a jsem jedním z mála dětí, které přežily vyhlazovací tábor v Osvětimi. Já jsem Alessandra Bucci, ale odjakživa mi všichni říkají Andra. Narodila jsem se v Rijece 1. července
Vzpomínky doktorky Giselly Perlové byly jedny z prvních, které vůbec vyšly, a to pouhé tři roky po osvobození. Lze je považovat za nejdojemnější svědectví přeživších i zavražděných z ženského tábora v Osvětimi-Březince. Pohled doktorky Perlové na události v Osvětimi
Koncentrační tábor Osvětim přestavuje bezbřehé lidské utrpení, ponižování, rozpad osobnosti, ale i hrdinský zápas o záchranu vlastní identity. Svět desatera naruby. Svět odvrácené strany lidských hodnot. Svět bez naděje, bez slitování vůči druhým, svět bez Boha
V červnu 1944 nacisté zavřeli osmnáctiletého Davida Hersche do železničního dobytčáku a přepravili ho do koncentračního tábora Mauthausen, nejtvrdšího a nejkrutějšího tábora v Říši. Po deseti měsících úmorné dřiny v žulových lomech v nedalekém táboře Gusen, který
Ano, přežil jsem a jsem volný, ale k čemu je to dobré? Často si kladu tuto otázku. Abych vyprávěl o vraždění milionů nevinných obětí, abych podal svědectví o nevinné krvi, prolité těmito vrahy? Ano, přežil jsem, abych podal svědectví o těch velkých jatkách: Treblince
Hershl Sperling, který přežil dva nacistické vyhlazovací a alespoň pět koncentračních táborů, pomýšlel na sebevraždu. Bylo mu dvaašedesát. Alespoň na první pohled bylo podivné, že člověk, který přežil Osvětim, Dachau, Treblinku a jiná tak pekelná místa – jistě
Jeden z vězňů během práce padne vysílením. Kápo ho utluče k smrti a nařídí Stefanovi vzít jeho ostatky na záda a odnést je do tábora, přičemž má ještě zpívat. „Nosím toho vězně již několik desítek let a nemohu ho donést…“ vzpomíná na svoji noční můžu Stefan
Tomi Reichental byl spolu s matkou, bratrem, babičkou, tetou a sestřenicí internován v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jejich zločin: byli Židé.Dodnes nemůže z paměti vymazat vzpomínky na každodenní surovosti, hlad i ponižování vězňů; na „panenky“ v latrínách, což