Nejnižší cena za posledních 60 dní: 349 Kč
Ceny a dostupnost se mohou měnit i několikrát za den. Zkontrolujte si aktuální údaje přímo v e-shopech. Všechny dostupné barvy a velikosti naleznete přímo v e-shopech.
Už Alexis de Tocqueville na příkladu USA pozoroval, že v demokratickém státu, který svůj politický a ústavní systém buduje na principech moderního konstitucionalismu, existuje jen málo politických otázek, které by se dříve či později nestaly otázkami soudními. O 180 let později je „judicializace“ politických otázek a politiky jevem, se kterým se lze setkat v celém západním světě včetně ČR a který někdy v nepřehlédnutelném rozsahu ovlivňuje fungování politiky. Tato judicializace politických otázek, resp. judicializace politiky, jež vyplývá mj. z rozšíření moderního konstitucionálního modelu, hlubokých proměn společenských vzorců chování i vzestupu neoliberální politické filozofie v posledních desetiletích, je zvláště nápadná u soudů, které provádějí ústavní přezkum, v jehož rámci dochází zejména k přezkumu ústavnosti zákonů chápaných v moderním konstitucionalismu jako projevy obecné vůle a reagujících na obecné politické a společenské problémy. Soudy provádějící ústavní přezkum tak jsou s politickými otázkami – a to nezřídka s těmi, které jsou ze své podstaty kontroverzní – konfrontovány v podstatě z definice. O to více se debatuje o tom, co tyto soudy pro politické a ústavní systémy vlastně znamenají a jaká má být jejich přesná role. Smyslem předkládané kolektivní monografie je poskytnout průřezový pohled na to, jak k rozhodování o politických otázkách přistupuje Ústavní soud ČR, jemuž je v souladu s domácí i evropskou tradicí svěřeno provádění centralizovaného ústavního přezkumu, a jaké faktory přístup Ústavního soudu ČR k uvedeným otázkám ovlivňují. Monografie tak činí ve třech částech. První se zaměřuje na strukturální otázky spojené s judicializací politických otázek v kontextu ústavního přezkumu, jmenovitě na pojetí Ústavního soudu jako politického aktéra, míru a techniky institucionální zdrženlivosti Ústavního soudu, jakož i na vliv osobních postojů ústavních soudců na přijímaná rozhodnutí. Ve druhé části je ukázáno, jakou politickou roli může, ale také nemusí Ústavní soud hrát v konkrétních případech, které mají politickou relevanci a jakými je udělování státního občanství nebo vyrovnání se s předchozími politickými režimy. S ohledem na to, že míra judicializace politických otázek je ale nepochybně závislá i na širší politické kultuře a tradicích té které země, je pak ve třetí části zkoumáno, jak se k přezkumu vysoce citlivých politických otázek přistupovalo v meziválečném Československu.
Už Alexis de Tocqueville na příkladu USA pozoroval, že v demokratickém státu, který svůj politický a ústavní systém buduje na principech moderního konstitucionalismu, existuje jen málo politických otázek, které by se dříve či později nestaly otázkami soudními. O 180 let
Judicializace politiky představuje jeden z nejdůležitějších fenoménů ústavního práva již několik dekád. V posledních letech však soudy zacházejí ještě dále a začínají judicializovat i samotné nastavení soudní soustavy a personální obsazení soudů. Přezkoumávají tak
Český lékař, politik a emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík je expertem na boj s rakovinou. Celý život zasvětil hledání vhodného druhu léčby pro konkrétní pacienty a možností, jak lépe zajistit onkologickou péči a prevenci pro všechny. Rozhovor,
Tato čtivě napsaná kniha pojímá Ústavní soud nejen jako soudní těleso, ale i jako živý organismus složený z konkrétních soudkyň a soudců, ovlivňujících svým rozhodováním naše právo i společnost
Jaroslav Krejčí (1892–1956) – ústavní právník, soudce, politik, ale též manžel, otec a společenský muž, jehož život byl osudově spojen s těžkým obdobím německé okupace. Původně teoreticky zaměřený Krejčí se zajímal o politiku a již jako student patřil k
Československé političky navazovaly po druhé světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa, rozděleného na východní a západní blok. Jejich politická činnost
Sborník jedenácti článků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou, se tematicky věnuje činnosti tzv. třetího Ústavního soudu, tedy Ústavního soudu od roku 2013, se soudci jmenovanými vesměs
Publikace nabízí odborný pohled na sociální politiku, tedy disciplínu, která se dotýká důležitých sfér lidského života a jejíž nastavení podstatně ovlivňuje sociálně-ekonomický rozvoj. Zabývá se jak teoretickými aspekty sociální politiky, tak i dílčími politikami
Od července 2021 se na základě nálezu Ústavního soudu významně změnil zákon o volbách do Parlamentu ČR, jehož novelizovaný text najdete v této publikaci. Publikace dále obsahuje aktuální znění Ústavy a Listiny, zákona o veřejném ochránci práv, zákona o Ústavním soudu,
Soubor filosofa Petra Rezka Filosofie a politika kýče , sestavený z kritických studií vznikajících od poloviny osmdesátých let a reflektujících myšlenkové zázemí disentu (Bondy, Havel, Hejdánek, Neubauer, Palouš, Patočka aj.) či exilu (Bělohradský, Preisner, Sviták...). Do
Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč 'pravicové' strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč 'levicové' strany přestaly hájit zájmy chudých. Autor o ní říká v úvodu toto: 'Žijeme ve
Monografie scénografa a malíře Jana Vančury sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurův umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí
Bývalý vysokoškolský pedagog, politik a prezidentův poradce se touto knihou nevydává v plen poprvé, před osmi lety mu vyšla kniha o jeho působení na Hradě. Žít v Liberci, líčící události od Janova dětství, se ovšem blíže pozastavuje nad historickými milníky
Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu. Kniha rozebírá jeho názory na vědní politiku v Československu v letech
Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století. Zaměřuje se na popularizaci tohoto
eBook: Jan Masaryk, československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Podle některých šlo o politickou vraždu, podle jiných Jan Masaryk skočil sám. Jeho nečekaný
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem
Na příkladu hnutí Občanského fóra v Chebu a Nového fóra v Plavně kniha sleduje pozoruhodnou cestu utváření 'občanské odvahy': přerod od totalitní společnosti ke společnosti demokratické, roli občanské politiky na formování opozice a zdroje odvahy jednotlivců. Cheb a Plavno
Vražedné atentáty nebyly v minulosti běžnou součástí české politiky. Proto byl ten, který se udál přesně před 100 lety, mimořádnou událostí. Za oběť mu padl jeden z hlavních tvůrců československého státu, účastník domácího odboje odsouzený roku 1916 za velezradu k
Monografický text o antropismu, vydávaný z pozůstalosti literárního vědce profesora Jana Blahoslava Čapka, je výrazně filosofického charakteru. Znalec odkazu J. A. Komenského a T. G. Masaryka v něm podal poměrně podrobný a ucelený projekt nového lidství v poválečné epoše
Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho
eBook: Československé političky navazovaly po druhé světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa, rozděleného na východní a západní blok. Jejich politická
eBook: Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem