Adolf Loos patří k nejvýznamnějším osobnostem první poloviny dvacátého století. Jeho význam pro svět architektury je srovnatelný s takovými osobnostmi, jako byli Frank Lloyd Wright, Le Corbusier či Ludwig Mies van der Rohe. Loos měl své obdivovatele, ale také mnoho nepřátel
Politická mapa dvacátého prvního století se vyznačuje výraznými rozdíly v politické stabilitě, teritoriální kontrole či stupni ekonomického vývoje v jednotlivých oblastech. V mnoha regionech pozorujeme nárůst aktivit jak politicky, tak i ekonomicky motivovaných násilných
Posedlost - vášně a extrémy v umění 20. století. Na pozadí „portrétů“ pěti uměleckých solitérů, v českém prostředí neznámých či málo reflektovaných, nabízí kniha překvapivý pohled na vývoj moderní malby v kontextu dobových filosofických koncepcí
Tradice 'ciceronství' v Itálii a především v Římě 18. století, kde učení a výřeční průvodci doprovázeli aristokratické návštěvníky a přímo před uměleckými díly jim přibližovali jejich estetické vlastnosti a zprostředkovávali jim jejich prožívání, je stále
Proč se nám líbí památky a stará města? Proč nás nicméně překvapují novostavby s klasickými sloupy a ornamenty? Jak se v uplynulém století sympatie ke starým - tradičním - architektonickým formám vyrovnávaly s novými potřebami? Co všechny tyto formy spojuje a jak nám
Tato kniha je příběhem o nepravděpodobném přežití jednoho jména a lidí, kteří je nosí. Před rokem 1938 byla Morava a Brno pro majetnou rodinu židovských průmyslníků Löw-Beerů nejen domovem, ale i místem, kde se mohli plně realizovat v podnikání, kultuře i společenském
Jak souvisel vznik Malevičovy abstraktní malby s bolševickou revolucí? V čem měla jeho ideologie suprematismu překonat komunismus? Proč George Grosz, německý kulturní bolševik č. 1., usiloval o komunistický převrat v Německu po první světové válce? Byli němečtí dadaisté
Kniha vychází z tvůrčí dílny čtyř dlouholetých přátel, kteří již téměř čtvrt století vytvářejí konzervativně-liberální centrum a spojuje je i redakční práce v revue Kontexty. Společenství čtyř autorů, z nichž dnes působí jeden ve vysoké politice, dva na
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku. Svou roli sehrála nově zavedená veřejná prezentace děl na uměleckých výstavách či téma institucionalizace