Kolektivní monografie představuje výzkum česko-bulharských literárněvědných, kulturních a historických kontaktů. Týká se činnosti osobností spjatých s obdobím národního obrození i pozdějších osvětových pracovníků, spisovatelů, vědců a překladatelů 19. a první
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením. Kniha si klade za cíl specifikovat
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi
