V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977, ale hlavní těžiště událostí, kdy se profilovala vojenská
Vzpomínky Františka Fary (nar. 1910), bývalého příslušníka československého četnictva, jsou vzácným svědectvím o službě v elitním bezpečnostním sboru, jehož hlavním úkolem bylo potírání kriminality a ochrana státního zřízení před působením nedemokratických sil
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací. Hlavní velitel čs. branné
Závěrečný díl publikace o jednotkách Stráže obrany státu se dělí na dvě části, z nichž první obsahuje vzpomínky a hlášení pamětníků z oblastí podkarpatských praporů Užhorod a Chust. Kromě dramatických událostí při evakuaci v březnu 1939 je ve vzpomínkách popsána
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Dosud nepublikovaná svědectví devadesáti bývalých příslušníků SOS
V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu
Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. Přibližuje životní osudy 31 legionářských důstojníků, kteří byli v roce 1936, v době zvýšeného ohrožení Československé republiky, určeni za velitele zcela nového bezpečnostního sboru
