V rámci edice Zmizelá Praha navazuje svazek na úspěšný první díl knihy Kateřiny Bečkové Nádraží a železniční tratě, vydaný v roce 2009. Pokračuje v dokumentování změn, kterými v toku času procházejí železniční tratě, nádraží a zastávky. Tentokrát se zaměřuje
Nová kniha Kateřiny Bečkové volně navazuje na edici Zmizelá Praha. Čerpá z bohatství archivních zdrojů, které ukrývají stovky dosud nepublikovaných vyobrazení, grafických listů a kreseb, a podává ucelenou představu o původní podobě výletních míst za pražskými hradbami
První skutečná nemocnice vznikla v Praze roku 1620 Na Františku a je s ní spojena známá scéna výukové pitvy z roku 1685. Tento ústav byl výhradně mužský, na rozdíl od ženské nemocnice Na Slupi, založené řádem alžbětinek v 18. století, nedlouho předtím, než se v rámci
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a
Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916-1948 vyšel
Kniha Povodně a záplavy mapuje katastrofy způsobené vrtochy řeky Vltavy od nejstarších dob po ničivé povodně v roce 2002, k jejichž desátému výročí vychází. První zmínka o záplavách na území Prahy se objevuje již v Kosmově kronice a velká voda se pak vrací do města s
Publikace představuje zaniklé prostředí křivolakých pražských uliček, honosných i špinavých hampejzů, pochybných náleven, barů a šantánů, ale i soukromých bytů, ve kterých se ženy nejrůznějšího věku nabízely svým klientům. Přibližuje také polosvět pasáků a
Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren, výrobních hal a dalších staveb průmyslového dědictví ztratilo původní náplň a bylo
Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami
Expanze velkoměsta, která dostala zelenou za první republiky v roce 1922, nebyla jen administrativním krokem. Do poklidných vesnic vtrhl stavební ruch, budovala se městská infrastruktura. Původní zemědělské zázemí Prahy připomínají často už jen názvy dnešních čtvrtí a
Publikace je prvním dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Prostřednictvím dobových fotografií, pohlednic, tisků a dalších materiálů zachycuje dějiny tohoto někdejšího pražského předměstí, ukazuje jeho dnes již zaniklá místa, jako
eBook:,„Jako dítě jsem byla svědkem toho, jak se svět, který jsem milovala, zhroutil a zmizel, zničený nesmyslnou nenávistí, a s ním zmizela i moje nejlepší kamarádka Anne.“ „Hannin příběh konečně doplňuje to, co již Anne říci nemohla. Je srdceryvný a současně
Kniha mapuje dějiny české egyptologie zejména prostřednictvím fotografií, které v průběhu svého působení v Egyptě pořídili fotografové Československého, respektive Českého egyptologického ústavu FF UK. Publikace je strukturovaná do tří oddílů, které přibližují